Život je skvělý a ještě lepší je v Multicaře M25 :-))



Prostě smůla

5. prosince 2008 v 12:48 | David |  Všeobecně
Je to asi 4 roky tuším rok 2005 co mě potkala smůla. Ne, že by mě potom nebo předtím nenavštívila to ne, to ona chodí docela často, ale tohle bylo jiný tohle byla taková ta megasmůla co chodí u někoho zhruba po deseti letech a u někoho "vůbec" - do skupiny "vůbec" nepatřím:-))

Stalo se to začátkem března a byla to zrovna zima vydatná na sníh.V té době jsem měl bílou Mareu. Byla středa měl jsem naplánováno vyrazit za svými zakazníky na Ostravsko a potom se stočit k Bruntálu a dál na Rýmařov kde moje pracovní cesta měla končit.
Tím, že jedu až tak daleko tak jsem si logicky přivstal a vyrazil jsem něco před pátou raní. Líp se jede jsou prázdný silnice a i policajti spinkaj na služebnách tak není co řešit. V obci sedum pětek a mimo tech sto deset, sto dvacet záleží na silnici. Jedu si mám puštěný radio klasicky Radiožurnál prolítnu Vysokým Mýtem valím na Litomyšl. Litomyšl bývá super průjezdná až na jedinej semafor kterej může tuhle pohodu narušit. Valím a semafor svítí už z dálky zeleně. "Hehe paráda musím přidat ať to stihnu!!" Z výfuku se černě zahulí a zvyšuju rychlost. Jsem sto metrů před semaforem a najednou oranžová!! "Kurva to nedobrzdím tak plnej!!" Jsem kousek od semafotu fakt kousiček a jedu lidovou rychlostí kolem stovky, sleduju semafor a padá tam červená. "Sakra snad mě nikdo neviděl. Do prdele ja jsem kokot taky jsem mohl jet pomalejc,takhle riskovat." říkám si. Jedu do kopce na výjezd z Liťáku a co se neděje. Za mnou si to sviští policejní Felinda s majákama. Už z dálky na mě svítí STOP. " Do píče to se může stát jenom mě to není možný. O půl šestý ráno tady voxidujou poliši. Kurva!!!
"Dobré ráno pane řidiči,silniční kontrola předložte své doklady a doklady od vozidla" klasická věta. "Pane řidiči jste si vědom dopravního přestupku?"
"Ne skutečně nejsem, něco jsem provedl?"
"Pane řidiči projel jste na červenou a to jsme naštěstí pro Vás neměřili, rychlost byla očividně vysoká"
"Aha tak to nevím viděl jsem tam oranžovou tak jsem myslel že to stihnu."
"Pane řidiči vyřešíme to blokovou pokutou tisíc korun nebo přestupkovou komisí."
"No tak spiš ten litr ta komise by mě stála určitě víc"
"To stoprocentně" říká s takovým milým úsměvem.
Dali mě blok já jim litr a valím dál. Ten litr mě, ale štval přeci jenom dát jen tak litr a nic z toho je pakárna.

Ostrava proběhla bez problémů. Auto směřuju k Opavě a Bruntálu. Taky fajn.Pokecal jsem se zákazníky o mé raní anabázi v Litomyšli a jedu na poslední štaci toho dne, na Rýmařov.

Rýmařov je na první pohled město nevzhledné se spoustou neudržovaných domů a plné závějí špinavého sněhu. Parkuju auto vedle ošuntělého domu kde snad nikdo nebydlí a nebo jestli tak je to jeden z mnoha nepřispůsobyvých občanů,kterých je v Rýmařově víc než dost. Beru věci z auta a jdu k zákazníkovi. Chvilku tam debatujem a najednou se prudce otevřou vchodové dveře a v nich stojí plnější paní v letech a huláká:
"Pane, pane to bílý auto je vaše??
"Jo, proč??"
"Tak k němu ani radši nechoďte máte ho strašně rozbitý."
"Co? Proč? To je blbost"
Letím ven i se zákazníkem a paní nekecala. Na auto spadl ze střechy led se sněhem. Zadní sklo, střecha a víko kufru v prdeli. Ani ten kufr nešel otevřít jak se to zkřížilo. Bylo mě zle. Auto stálo takovejch peněz a teď je z něj šrot. Nevěděl jsem co říct. Co budu dělat? Teď když jsem viděl ten šílenej barák a představil si v něm ty obyvatele se kterýma se budu soudit o náhradu škody tak mě bylo na nic. Ty mě to budou splácet po pětistovce do smrti.
No nic zavolal jsem poliše ty to nafotili s tím, že majitele dohledaj.Hned vedle byl autoservis tak jsme zalepili díru po skle folií a se smíšenými pocity domů.

Byla už tma když jsem vyjížděl z Rýmařova. V autě hrálo rádio, nevnímal jsem ho. Pořád se mě v hlavě honily myšlenky co jsem to za smolaře a,že se to může stát snad jenom mě.Jsem snad dva kilometry od Rýmařova směrem na Šumperk. V tomto mém rozjímaní se najednou ozve dutá rána od pravého předního kola. Auto najednou táhne do prava, brzdím, zastavuju jdu se podívat co se dějě.
Jsem v opravdovým šoku. Kolo je prázdný a v gumě je škuba. Jsem jako v tranzu. Nevím co dělat nejradši bych to auto rozkopal (k čemuž došlo). Fakt jsem byl totálně nasranej nevím jak ten stav popsat ale prostě totálně nasranej!!!!
Sedám do auta vidím tam benzínku tak aspoň dojedu tam. Musím si dát kafe a pak to vyměním. Naštěstí u týhle benzínky je i pneuservis. Bylo sice kolem osmičky večer ale chlapi tam něco dělali tak jsem tam vlez a zeptal se jestli by mě neopravili kolo. Oni,že ne, že už to balej. Tak říkám jednomu pojď se mnou ven musím ti to ukázat. Šel a řekl jsem mu svůj příběh. Koukal jako blázen a evidetně to s ním pohnulo a asi mě i litoval. "Hele najeď s tím sem a uděláme to"
"Tu gumu opravíme, ale odnes to i čep na řízení. Je v prdeli"
"Jo? No jo no. Čep. To už beru jako bonus:-)"

Tak to byl jeden z mých smolných dnů.

Na autě byla vyčíslena škoda 89 000 korun. Dům ze, kterého spadl sníh byl v majetku města a tudíž pojištěn. Z jejich pojistky byla škoda uhrazena.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Patrik Patrik | Web | 5. prosince 2008 v 13:15 | Reagovat

Nářez až se mi kroutěj prsty u nohou:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.